Rekonstrukce podchodu Zlín, náměstí Práce

  • 2011 / architektonická soutěž, 3.cena
  • autor: Pavel Míček
  • vizualizace: Lubomír Beran

Návrh v některých oblastech vědomě překračuje hranice vymezeného zadání (území), a to s cílem postihnout jádro řešení v reflexi širšího městského kontextu. Objekt podchodu je pěší spojnicí dvou významných, meziválečných městských souborů, továrního areálu a náměstí Práce potažmo náměstí T.G.M.
Koncepce návrhu v širším kontextu obnáší asanaci tvarově přebujelého shluku budov ABS, vstupní brány do bývalého Svitu a jižní části parkoviště na pozici bývalé budovy č.11. Blok ABS by měl být nahrazen novou budovou v rámci urbanistického rastru továrního areálu. Bude odkryt rytmus sledu budov 01, 11 a 21, ale především vznikne atraktivní a živý městský prostor. Jižní vymezení a terénní rozdíl vůči třídě Tomáše Bati by měla tvořit masivní opěrná stěna z pohledového betonu. V ní bude jediný, v ose východ-západ zdaleka viditelný otvor – průchod na náměstí Práce. Podél zdi bude vysázeno stromořadí. Celý prostor bude doplněn městským mobiliářem.
Protikladem severního vstupu v těsném sousedství budov je situace na jihu, kde se po vystoupání z podchodu před chodcem otevírá široký prostor náměstí Práce s výraznou a silně působící kompozicí budov. Kromě zastřešení zastávky MHD je stavební objem ukryt pod úrovní terénu v kompozici kruhového uspořádání, vycházejícího z parametrů hlavního pěšího propojení – zakřivené rampy. Centrální uspořádání také může poukazovat na pomyslné střetnutí hlavních pěších tras spojujících meziválečné městské soubory s historickou částí města. Kromě rampy řešení zahrnuje také schodiště v přímé ose podzemní části podchodu.
Střed kruhového objemu zaujímá tiché atrium vymezené kruhovou stěnou, plynule prostupující zasklením do prostoru informačního centra s kavárnou.
Střední část, tedy samotný podchod, jehož objem je vymezen stávajícími konstrukcemi, je v ideálním řešení zcela zbaven komerčních provozoven a veškerých reklamních vitrín a poutačů. Prostor je ponechán působení svých proporcí. Na místo je nahlíženo jako na most spojující dva břehy, ticho oddělující dva městské prostory s odlišnou atmosférou.
Konstrukční a materiálové řešení je střídmé, postihující působení materiálu ve své prostotě. Veškeré nové konstrukce jsou z pohledového bílého betonu. Podlaha v atriu je z volného drobného kameniva. V informačním centru s kavárnou je na podlaze dubový, olejovaný masiv. Interiér podchodu vymezují na podlaze pískovcové desky, hladké betonové stěny a na stropě podhled z masivního modřínu.